Puzzle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Puzzle mají různé tvary

Název Puzzle pravděpodobně pochází z angličtiny, kde toto slovo označuje jakoukoli skládačku, i v přeneseném smyslu slova. Skutečným ekvivalentem je ale jigsaw puzzle, popisující skládačku vznikou rozřezáním pomalovaného prkénka lupénkovou pilou.

Skládání puzzle se dá označit jako tvůrčí činnost, která rozvíjí logické myšlení. Z jednotlivých dílků, které do sebe musejí přesně zapadat, se složí kýžený tvar či obrazec. Existuje také tzv. puzzle ball, kde jsou dílky zaoblené tak, že po složení z nich vznikne koule. (Puzzle ball má ve svém logu Wikipedie). Puzzle se může skládat třeba jen z několika velkých částeček (dětská), ale může jich být také několik tisíc. To už jde o puzzle pro pokročilé. Pokud skládáte početnější puzzle, je výhodné udělat si v rozložení částeček nějaký systém. Například na jednu hromádku dát všechny krajové částečky atd.,

Místo správné výslovnosti [pazl] se v Česku ujala zkomolenina [pucle].

MINULOST A SOUČASNOST PUZZLE

První skládačku puzzle vyrobil londýnský rytec a kreslíř map John Spilsbury v roce 1760. Spilsbury nalepil jednu ze svých map na tvrdé dřevo a truhlářskou pilkou vyřezal jednotlivé země. Vyrobil tak vzdělávací hru, která sloužila jako učební pomůcka zeměpisu pro anglické děti. Nápad však nebyl po dlouhou dobu dále rozvíjen a tak zůstaly puzzle pouze vzdělávací pomůckou až do roku 1820. Ke konci 19. století se začíná pro puzzle používat překližka. Obrázky byly nalepené nebo přímo malované na překližce. Z druhé strany se tužkou namalovaly stopy, kde se budou dílky řezat. Na starých puzzle je možné tyto stopy nalézt ještě dnes. Na konci 19. století byly představeny také první puzzle z kartónu, které byly určeny hlavně dětem. Teprve ve 20. století se začaly kartónové puzzle vysekávat. Výseková forma se skládá z tenkých kovových plátků s ostrými hranami, ohýbaných do potřebných tvarů a připevněných na desku. Výsekový nástroj upevněný v lisu následně vysekává z kartónu požadované dílky. Zlaté časy puzzle přišly ve 20. a 30. letech 20. století spolu se společnostmi jako Chad Valley a Victory ve Velké Británii nebo Eison-Freeman v USA, které začaly nabízet širokou škálu požadovaných zamilovaných záběrů, obrázků přírody a dalších. Tyto firmy zároveň vyvíjely nové technologie a nové marketingové strategie. Jednou z nich bylo vyvíjet složitější skládačky a tím přilákat ke skládání také dospělé. Další strategií bylo kupříkladu rozdávání puzzle jako dárek spolu s jinými produkty. Například v roce 1931 se skládačky rozdávaly se zubními kartáčky. V září roku 1932 v období hluboké ekonomické krize v USA vzniká nový projekt tzv. „týdenní puzzle“. Jejich počáteční náklad byl 12000 kusů. Velmi brzy se tento počet vyšplhal přes 10 milionů kusů. Na první pohled se tato skutečnost zdá zvláštní, že se taková „nepotřebnost“ prodává velmi dobře v období krize. Vysvětlení je jednoduché. Skládačka představuje dobrou zábavu za malou cenu. „Týdenní puzzle“ se staly zábavou nejen pro jednotlivce, ale také pro celé skupiny, které skládáním trávily celé hodiny.

První výrobci puzzle by jistě byli ohromeni tím, jak se puzzle během 240 let vyvinuly. Dětské puzzle už nejsou pouze učební pomůckou, ale zobrazují zvířata, oblíbené filmové postavičky a mnoho dalšího. Také puzzle pro dospělé zaznamenaly vývoj. Jsou vyráběny s většími počty dílků, s různými speciálními formáty (panoramatické obrázky, čtvercové, kruhové atd.) nebo mohou být doplněné různými speciálními efekty (svítící ve tmě, vonící, 3D apod.). Uvidíme kam vývoj zanese tento oblíbený druh zábavy a co všechno nám firmy vyrábějící puzzle v budoucnu nabídnou ...